Angel's blood - 31. kapitola

V ten moment se Elenino tělo rozhodlo, že se začne třást.
Raphaelův smích byl zastřený, mužný způsobem, který říkal, že si byl vědom, že ji dostal. "Řekl bych, že jako první je na řadě koupel."
"Myslela sem, že si hraješ na těžko dostupnýho."

Raphael ji pohladil prstem po hrdle a Elena se znovu zachvěla, ale tentokrát z naprosto jiných důvodů. "Než budeme pokračovat, chci stanovit základní pravidla." Přinutila se vykročit směrem ke koupelně. "Znam pravidla. Neočekávat nic jinýho, než taneček mezi prostěradlama, žádný sliby, bla bla bla." Snažila se celou situaci zlehčovat, ale přesto pocítila zvláštní tlak kolem srdce. Ne..., řekla si, naprosto zděšeně. Elena P. Deveraux by nikdy nebyla tak hloupá, aby dala své srdce archandělovi.
"Je tohle o- no ty krávo!" Elena vkročila do koupelny. "Je větší, než tvoje ložnice!" Ne úplně, ale neměla k tomu daleko. Koupel byla velikosti téměř malého bazénu a pára, která z ní stoupala byla čirým, smyslným lákadlem. Na pravé straně byl sprchový kout, který ale neměl žádné stěny, jeho oblast byla vymezena pouze zlatě blýskavými dlaždicemi. Po chvíli to Eleně došlo. "Křídla," zašeptala. "Všechno je to uzpůsobené pro ta nádherná křídla."



"Jsem rád, že se ti líbí." Zvuk něčeho mokrého, co dopadlo na chladnou bílou dlažbu, ji donutil, aby se ohlédla. Na zemi ležela Raphaelova košile a z pohledu na jeho nahou hruď jí hrozilo, že začne slintat. Nech toho, okřikla se. Ale bylo těžké nezírat na nejkrásnější mužské tělo, které kdy viděla.
"Co to děláš?" její hlas zněl zastřeně.
Raphael pozvedl jedno obočí. "Jdu se koupat."
"A co ta pravidla?" z ničeho nic, prsty chytala spodní lem trička a přetahovala si promoklou látku přes hlavu.

Zatímco ji sledoval, jak se vysvléká a velmi obezřetně odhaluje svou sportovní podprsenku, si Raphael vyzul boty. "To můžeme probrat až ve vodě." Z jeho hlasu zazníval příslib sexu a když se podívala dolů, zjistila proč. Déšť změnil její černou podprsenku v druhou vrstvu kůže a lehký materiál s naprostou přesností přilnul k jejím bradavkám.
"S tím nemam problém." Neschopná dívat se na Raphaela a současně myslet, se k němu otočila zády, sundala si boty a ponožky a pak si svlékla i podprsenku. Když zahákla prsty za pas kapsáčů, ucítila za sebou teplo, sálající z jeho těla. O vteřinu později jí Raphael sundaval gumičku z vlasů. Byl překvapivě opatrný, takže ji to netahalo. Chvíli na to, ucítila na nahých zádech mokré prameny svých vlasů a na hrdle Raphaelovy rty. Žhavé. Hříšné.

Znovu se zachvěla a na tělě se jí objevila husí kůže. Velké, teplé ruce hladily Elenino promáčené tělo a nakonec uchopily její ňadra. Při tom smělém pohybu, sebou cukla a zasténala. "Dost, je mi zima." Raphael ale odváděl skvělou práci a rozehříval ji zevnitř.
Na hrdle ucítila další polibky.
Položila si ruce přes jeho a sklonila hlavu do strany, aby mu umožnila lepší přístup. Přejel jí po krku jazykem - sledoval cestičku kapky vody, která jí sklouzla z vlasů, putovala dolů po krku a podél ramene. Pak se odtáhl. Když se Elena narovnala, Raphael jí zahákl palce do poutek od kalhot.
"Ne-e," řekla a odtáhla se od něj pryč. "Nejdřív ta pravidla."
"Ano, pravidla jsou velmi důležitá."

Čekala, že ji Raphael obejde, ale neudělal to. Elena se pousmála a rozhodla se, že když teď žije nebezpečně, může to dělat naplno. Rozepla si kalhoty a jedním tahem si je stáhla i se spodním prádlem, sundala si je a odkopla stranou. Když byla hotová, otočila se přes rameno. Archandělovy oči žhnuly kobaltově modrou barvou. Byly plné života, intenzivní způsobem, který prozrazoval jeho nesmrtelnost. Eleně se téměř zastavil dech, ale věděla, že pokud se plánuje zaplést s tímto konkrétním mužem, musí si stát za svým. Hříšně se na něj usmála, došla ke schůdkům, které vedly do koupele a vstoupila do vody.

"Oooooh." Tekutý žár. Čirá nebesa. Elena se potopila a když se vynořila odstranila si vlasy z obličeje. Raphael stál přesně tam, kde byl předtím a sledoval ji těma neskutečnýma očima. Ale tentokrát Elena nebyla uchvácená. Ne, pokud měla jeho nahé tělo přímo před sebou, určené jen pro své vlastní potěšení. Archanděl vypadal jako ztělesněný sen, hrudník tvořený perfektně vymodelovanými svaly muže, který musel být schopný unést váhu vlastního těla - a nejen to - za letu.

Elena laskala pohledem linie Raphaelova hrudníku, břicha a stále směřovala níž. Zhluboka nasála vzduch do plic a přinutila svůj pohled vystoupat výš. "Pojď sem."
Raphael pozvedl jedno obočí, ale pak, k jejímu absolutnímu překvapení, poslechl její příkaz. Když vstoupil do vody, Elena se přistihla, že obdivuje mocné svaly jeho stehen - jaký by to asi byl pocit, mít všechnu tuhle sílu kolem sebe, ve chvíli, kdy by do ní vnikl? Sevřel se jí žaludek. Nikdy dříve po muži netoužila s takovou silou, nikdy dříve si nebyla tolik vědoma své vlastní ženskosti. Raphael jí mohl jedním pohybem zlomit vaz. A pro ženu, která byla rozeným lovcem, to nebyla hrozba … ale nejtemnější pokušení. Když se jí vybavilo, jak ji Raphael přinutil se pořezat, zaťala pod vodou ruce v pěsti. Nezapomněla na to, neměla žádné romantické představy o tom, že by se změnil a stal se více člověkem. Ne, Raphael byl Archandělem New Yorku a Elena si musí být vědoma, že do postele půjde přesně s takovým mužem. Když se Raphael usadil na opačné straně, vyšplouchla Eleně voda přes ňadra. Křídla měl složená za zády a z horké páry se mu začínaly kroutit pramínky vlasů.
"Na co si čekal?" zeptala se, protože si byla vědoma očividného důkazu jeho vzrušení.
"Když je někdo naživu tak dlouho, jako jsem já," odpověděl jí, zatímco ji sledoval z pod přivřených víček, "naučí se oceňovat nové pocity. V životě nesmrtelného bývají vzácné."
Elena se k němu přiblížila a Raphael ji chytil rukou kolem pasu. Pak si ji k sobě přitáhl ještě blíž, dokud na něm obkročmo neseděla. Raphael seděl na plošině, která byla pod vodní hladinou a Elena si obtočila nohy kolem jeho pasu.
Pevně si ji k sobě přitiskl.
Elena zalapala po dechu, "sex pro tebe ale neni novej." A ještě více přitlačila svoje žhavé místo proti jeho tvrdému. Slovo "dobrý" nemohlo vystihnout, jaký to byl pocit - co Elena cítila.
"Ne. Ale ty ano."
"Nikdy dřív si neměl lovkyni?" Elena se usmála a kousla se do spodního rtu.
Raphael se ale nesmál. "Nikdy dřív jsem neměl Elenu." Ta slova pronesl zastřeným hlasem a jeho pohled byl tak odhodlaný, že si připadala, jako by ji vlastnil.

Chytila se ho rukama kolem krku a zaklonila se, aby se mu mohla podívat do očí. "A já jsem nikdy neměla Raphaela."
V ten moment se jí zdálo, jako by se něco změnilo ve vzduchu, v její duši.
Raphael jí rozprostřel dlaně na zádech a ten pocit se rozplynul. Nic, říkala si, nebylo to nic, než její příliš bujná fantazie. Byla unavená, frustrovaná a tak strašně prahla po tomto nesmrtelném muži, který se netajil tím, že ač po ní toužil, může nastat čas, kdy ji zabije.
"Pravidla," řekl Raphael a zadíval se jí do očí.
Elena se k němu přitiskla blíže, ale stále se třela o délku jeho vzrušení. Dnes potřebovala rozkoš, kterou jí Raphael mohl poskytnout. A pokud se k rozkoši přimíchá i trocha smyslné krutosti, budíž. "Poslouchám."
Raphael svými silnými pažemi zastavil Eleniny pohyby. "Dokud toto neskončí, budu tvým jediným milencem."
Nad absolutním majetnictvím jeho prohlášení se Eleně zaťaly všechny svaly v těle. "Dokud neskončí co?"
"Tato touha."
Elena se obávala, že problém spočíval v tom, že tato posedlost neskončí nikdy, obávala se že po Archandělovi New Yorku bude toužit do posledních okamžiků svého života. "Jenom pokud budeš souhlasit s jednou mojí podmínkou."
Raphaelovi se to nelíbilo a přes ostře vystouplé lícní kosti, se mu napjala kůže. "Řekni mi, o jakou podmínku se jedná."
"Pro tebe taky žádný upíří, lidský ani andělský zlatíčka." Elena zaťala nehty do jeho ramen. "Nebudu se o tebe dělit." Možná pro něj mohla být hračkou, ale v tom případě byla hračkou, která měla drápky.

Výraz Raphaelovi tváře se uvolnil a v jeho kobaltově modrých očích zahlédla záblesk uspokojení. "Souhlasím."
Elena očekávala, že se s ním bude muset pohádat. "Myslim to vážně. Žádná jiná milenka. Uříznu jim ruce, kterýma by se tě dotýkaly a jejich těla odhodim někam, kde je nikdy nikdo nenajde."
Raphael se její odpornou výhružkou zdál pobaven. "A co já? Co bys udělala mě? Znovu mě střelila?"
"Necejtim se kvůli tomu provinile." Ale cítila. I když jen trošku. "Bolí tě to?"
Raphael se začal smát a otevřené potěšení, které čišelo z jeho smíchu, bylo pro Elenu jako pohlazení. "Oh, Eleno. Teď si protiřečíš. Ne, nebolí to. Je to zahojené."

Chtěla být tvrdá, ale jeho smích s ní dělal zvláštní věci - uvnitř se z něj rozplývala. "Řekni mi, co vzrušuje archanděla?"
"Nahá lovkyně je slibným začátkem." Raphael si ji pevněji přitlačil na svého ptáka a když se chtěla zavrtět, nehnutě ji držel na místě. "Moje křídla," odpověděl jí a začal jí líbat na krku. Podařilo se mu najít to malé, citlivé místečko, těsně nad její klíční kostí.

Elena zněžněla a jeho laskání mu oplácela. "Křídla?" Lehce kousla Raphaela do krku a začala pociťovat, jak se jí tělem rozlévá lenivé teplo - byla přesvědčená, že chtěla krátkou, tvrdou soulož, která by jí vypláchla mysl a ona by se dostala z toho loveckého, adrenalinového rozpoložení. Ale nyní, když byla v jeho náručí, jí pomalý sestup do smyslného bezvědomí zněl mnohem zajímavěji.

Když jí Raphael neodpověděl, rozhodla se, že to prozkoumá sama. Jednou rukou ho pohladila po okraji pravého křídla. Napjal se, ale v očekávání, což jí napovědělo, že buď udělala něco velmi správně, nebo naopak velmi špatně. Vzhledem k tomu, že pod sebou stále cítila tvrdý, pulsující žár, rozhodla se, že to udělala správně a pohladila ho znovu. Tentokrát se Raphael zachvěl.

"Jsou eroticky citlivá?" Elena přimhouřila oči, zajela mu rukou do vlasů a zatáhla, aby ho odtáhla od svého krku. "Královna Mrcha se o tvoje křídla otírala těma svejma." Raphael ji nechal, aby si ho přidržela, ačkoli oba věděli, že se mohl ve vteřině z jejího sevření osvobodit. "Jsou citlivá, ale jen v určitých situacích." Prstem jí začal kroužit okolo jedné z bradavek, ale Elena ho plácla. "To ti nežeru."
Raphael svůj prst přesunul a začal jí jím kroužit v předloketní jamce. Elena se zachvěla. "Je tohle místo za normálních okolností eroticky citlivé?"
"Hmm." Elena mu pustila vlasy a nechala ho, aby ji vášnivé políbil. Když se oba potřebovali nadechnout, Raphael řekl, "Jsou citlivá, ano. Ale eroticky jen v erotických situacích - což se s tebou zdá být neustále."
"Hádam, že tisíc a pár let k tomu, tě o šarmu naučilo dost," zašeptala proti jeho rtům. Dokonalým rtům. Rtům, které by mohla ochutnávat hodiny a hodiny. "Propracoval si ho k dokonalosti."
"Na to, že jsem válečník - patrně ano."

Elena byla příliš zaujata líbáním jeho rtů, než aby mu ihned odpověděla, celé její tělo bylo soustředěno jen a jen na něj a její kůže byla tak citlivá, že se bála, že by mohla explodovat. "V koupeli?"
Raphael zavrtěl hlavou. "Chci tě vidět ve své posteli."
"Další padlá lovkyně," zašeptala. "Kde je mýdlo?"
Raphael se natáhl podél okraje koupele a vzal do ruky téměř průhlednou kostku mýdla. Když si namydlil ruce a začal jimi Eleně přejíždět po ramenou, ucítila jasnou, čistou vůni, která kopírovala jeho vlastní - voda, vítr a prales - jejichž mix se kolem ní rozprostřel. "Padlo jich hodně?" zeptal se jí Raphael a dlaněmi sjel níž, aby jí namydlil části ňader, které neměla ponořené pod vodou.
Spodní část Elenina těla se sevřela. "Upíři jsou sexy," škádlila ho. "Andělé jsou většinou příliš namyšlení, než aby se obtěžovali s lidmi. Byla jsem přesvědčená, že jste příliš evolučně napřed, než abyste se špinili se smrtelníky."

Raphael se na ní zadíval skrz řasy ztmavlé vlhkem a namydlenými dlaněmi sjel pod vodní hladinu, aby jí dělal věci, které jistě byly nelegální. "Pak dnes v noci dostaneš pár lekcí."
Elena se pohybovala v souladu s jeho prsty, povbuzovala ho tím, aby zašel dál. "Ano, prosím."
Archanděl jí dal mýdlo, ale druhou ruku nechal tam, kde byla a laskal ji s trpělivostí, které by se většina mužů nenaučila ani kdyby žili deset tisíc let. "Tak lovkyně, teď je řada na tobě, abys mne vzdělávala."

"Lekce číslo jedna," -řekla téměř bez dechu- "lovkyni dej vždycky všechno, po čem touží." Celou dobu, co ji přiváděl k nevyhnutelnému, se mu dívala do očí. Namydlila si ruce a začala zkoumat archandělovo tělo. Svaly, šlachy a síla, byl nádherný v každém směru. "Oh!" Když jí Raphael stiskl klitoris, upustila Elena mýdlo a kluzkýma rukama se ho chytila za ramena. Téměř ji přivedl k orgasmu. "Přestaň s tím," zašeptala a Raphael jí poslechl … ale v zápětí dvěma prsty vklouzl hluboko do ní.
"Uvolni se," řekl jí a přitom jí líbal na napjatém krku. "Na nic nemysli, jen vnímej svoje tělo."

Uvolnit se a jen vnímat svoje tělo? Při sexu? To nikdy neudělala, ne od svého poprvé. Ve své nevinnosti tenkrát svého milence svírala tak pevně, že mu zlomila klíční kost. Raphael ale nebyl člověk - tomu by neublížila a on by ji nenazval hříčkou přírody. V ten moment za ni rozhodnutí učinil příval čiré rozkoše. Zatímco si Archanděl vzal její ústa v divokém polibku - tanci jazyků a rtů, změnil tempo a začal do ní svými prsty pronikat rychleji a tvrději. Elena se udělala a v dokonalé explozi se rozletěla na kousky, tělo se jí ve vlnách zatínalo tak pevně, že to téměř bolelo.

Poté si matně uvědomovala, že Raphael dokončil jejich očistu. Když jí řekl, aby se zaklonila a oplachoval jí vlasy, poslechla ho se zasněným úsměvem na rtech. Na tohle by si mohla zvyknout, pomyslela si, ačkoli odmítala myslet na budoucnost. Protože pravdou bylo, že časový interval jejího života, patrně nebude ani vzdáleně tak dlouhý, jako obyčejného člověka. Lovci žili nebezpečné životy. A Elena navíc stopovala nepříčetného archanděla.

"Vstaň."
Vstala a když ji Raphael následoval, políbila ho. V očích se mu blýsklo překvapením. "Jak dlouho se můžu těšit na tak snadnou poslušnost?"
"Počkej si a uvidíš." Elena se nechala odvést ke sprše, kde z ní Raphael opláchl zbylé mydlinky. Pak jí podal obrovskou, nebesky modrou osušku, kterou si od něj vzala, usušila se a sledovala, jak efektivními pohyby udělal to samé se svým tělem. Zaujalo ji, že neměl sebemenší ponětí, co s ní dělalo ho při tom pozorovat.

Raphael zjevně věděl, jak nádherný byl a jak působil na smrtelníky. Ale vidět ho takto ... Elena si uvědomila, že pod vší tou arogancí nebyla žádná ješitnost - když se nad tím zamyslela, dávalo to smysl. Odmyslela si vrstvy civilizovanosti a co zůstalo, byl do morku kostí válečník. Raphaelův vzhled byl pouze jeho další zbraní.

Bez varování mávl Raphael křídly a ohodil ji tisíci vodními kapičkami. "Hej!" V tu chvíli už kolem sebe měla omotanou osušku a natahovala se pro další, kterou chtěla do sucha utřít jeho křídla.

Raphael sledoval, jak se k němu Elena přibližovala. "Za chvíli uschnou sama."
"Ale to pro mě nebude taková sranda." Významně se zadívala na jeho erekci a s extrémní opatrností klouzala ručníkem po Raphaelových křídlech.
"Pospěš si Eleno." V očích mu opět zářil kobaltový žár. "Jsem připravený tě ošukat do bezvědomí."

Oh, pane Bože. Elena upustila osušku na zem, přitáhla si k sobě jeho rty a začala ho zuřivě líbat. Dle jeho erekce soudila, že se mu to líbilo. Raphael z ní stáhl ručník a přizvedl si ji, aby se ho Elena mohla chytit rukama i nohama. Odtáhl od ní rty a vydal se směrem do ložnice. "Teď jsem na řadě já, lovkyně."