Angel's Judgment - 4. kapitola

"Očekával jsem Deacona," řekl muž sametově tichým hlasem.
"Shah Mayur, předpokládám."
"Sara Haziz." Odpověděl s trochou překvapení. "Od kdy jsi Slayer?"
"Řikej tomu vedlejšák." Sára si všimla, že měl na klíně zbraň. "Jsi připravenej."
"Nechtěl jsem mít ustřelenou hlavu dřív, než budu mít šanci vysvětlit, že nejsem zabijákem, kterého hledáte." Tentokrát byl jeho hlas jízlivý.

Sáře se líbil. To ale neznamenalo, že nemohl být jejich vrahem. "Takže když odejdu?"
"Tak tě nezastřelim. Řekni Deaconovi, že za vámi přijdu dolu." Chvíli se odmlčel. "A Sáro? Pro budoucí Ředitelku Spolku neni zrovna moc dobrou vizitkou se k někomu násilně vloupat."
"Proč se všichni chovaj, jako bych to už přijala?" zamumlala a couvala zpět k oknu. Celou dobu však stále pozorovala pohyb jeho rukou. Kdyby to bylo nutné, mohla by vyskočit z okna - sice by si polámala pár kostí, ale to by ji nezabilo. Vystřelená kulka by to definitivně zvládla. Pokud ji Shah odpověděl, Sára už ho neslyšela.

Bylo daleko jednodušší sešplhat po okapové rouře dolů, než bylo lézt po ní nahoru. "Jde za náma dolu."
Z Deaconovy tváře se v mžiku vytratily veškeré emoce a najednou působil velmi nebezpečně. "Neměl tady být."
"Věděl, že sem máš namířeno. A zná tvoje jméno."
Po těchto slovech Deacon znehybněl. Sára si ho se zájmem prohlídla a zjistila, že je jím fascinována. Přestal se Deacon někdy ovládat? Byl byl takhle ostražitý i v těch nejintimnějších chvilkách? Chtěla ho políbit a najít na své otázky odpovědi, ale vzhledem k tomu, jak moc ji přitahoval, věděla, že by se u pouhého polibku nezastavila.

Zvuk Shahova žebříku, který sjel k zemi byl vítaným rozptýlením jejích myšlenek. Počkala, než slezl dolů a okamžitě si všimla, že už v ruce nedržel žádnou zbraň. Samozřejmě to neznamenalo nic jiného, než že ji měl jen velice dobře ukrytou. Sáru napadlo, že Elena by ho určitě pochválila. Její nejlepší kamarádka obvykle nosila ve vlasech zapíchané jehly a ke stehnům měla vždy připevněné vrhací nože - a to byl jen začátek.

"Zdravím, Deacone." Ukázalo se, že Shah byl vysoký, snědý a velice hezký, s černými vlasy, které mu splývaly k ramenům.
"Jsem ohromen." Deacon se lehce posunul do strany, aby ji chránil svou mohutnou postavou. Sára se musela opravdu snažit, aby nezakoulela očima. Nakonec se rozhodla celé situace využít a nenápadně si sáhla pro zbraň, kterou měla zastrčenou vzadu za pasem kalhot. Pak vystoupila z Deaconova stínu, aby na Shahe dobře viděla.

"Jsem špeh. Pracuju pro rozvědku Spolku."
Spolek měl oddělení rozvědky?
Sáru napadlo, kolik asi dalších tajemství by se jako Ředitelka Spolku dozvěděla. Pro ženu zvědavou tak, jak byla ona, to bylo opravdu velkým pokušením. Byla ale ochotná vzdát se všeho čím byla? Vzdát se možnosti mít rodinu a děti? Ano, existovali muži, kteří by se velice rádi vyspali s Ředitelkou Spolku, ale to byly typy mužů, kterých by se nedotkla ani třímetrovou tyčí.

Jejím typem byl Deacon. Rozvážný, kontrolovaný a silný. Ale pravděpodobnost, že by se zrovna Deacon vyspal se ženou, která by mu šéfovala - pokud by tu funkci přijala – byla asi tak stejná, jako že ze sebe začne sypat haldy vtipů. Sára ovládla tok svých myšlenek a zadívala se na Shahe.
"A to ti máme věřit z dobrý vůle našich srdcí?"
Shah pokrčil rameny a tajuplně se na ni usmál. "Třeba bys mi uvěřila, kdybych ti začal vyprávět o časech, kdy ses s Elenou rozhodla vyzkoušet tyč v Maxieině striptýz baru."

Jak se sakra mohl o tomhle dozvědět? Sára se zamračila. "Když patříš k rozvědce, proč tě Simon nezbavil podezření?"
"Deacon vede své mise nezávisle." Shah opět pokrčil rameny. "Mohl jsem si hrát na nedostupnýho, ale vsadil jsem na to, že vy dva moje tajemství nikomu nevyzradíte. Budoucí Ředitelka a Slayer. Komu byste to asi tak vykládali?"
Z ničeho nic měl Deacon ruku kolem Shahova krku a nůž u jeho břicha. "Sundej si košili."

Shah překvapením zamrkal, ale snažil se to zakrýt svým šarmem. "Nevěděl jsem, že se orientuješ druhým směrem."
Deacon trochu přitlačil na nůž.
"Dobře." Shah si rychle rozepnul knoflíky a svlékl si košili.
"Sáro, zkontroluj, jestli nemá modřiny. Jeden z těch upírů se celkem bránil."
Sára si Shahe zblízka prohlédla, ale vše, co viděla, byla hladká kůže, bez jakýchkoli známek po boji. "Nic."

Když ho Deacon pustil, Shah si promnul hrdlo a řekl, "mohl ses mně zeptat mile."
"A tys ho mohl bodnout do srdce." Odfrkla si Sára. "Přestaň se přetvařovat. Stejně oba dobře víme, že si neškodnej asi tak jako piraňa."
"Nemůžeš mě vinit za to, že jsem to zkusil." Shah se usmál a ve tvářích se mu objevily dolíčky, které dozajista sloužily jako jeho další, velice efektivní zbraň. "Jestli chcete můj názor, vsadil bych na Tima. Viděli jste toho jeho psa? Pravděpodobně uzavřel smlouvu s ďáblem, psa dostal jako svoji pojistku a ten čokl ho pak posedl."

Sára si všimla pobavení v jeho očích a  zakroutila hlavou. "Na tvym místě bych nikoho neobviňovala - všimla jsem si toho plyšáka, co se ti válel na sedačce." Zajímavé... uhlazený, zdvořilý a inteligentní špeh se začervenal natolik, že to bylo patrné i pod skořicově zbarveným odstínem jeho pleti. "Je mého synovce. A pokud už jste dostali odpovědi, pro které jste si přišli, rád bych šel spát." Pak se otočil a odešel.

"On po tobě nevyjel." prohlásil potichu Deacon.
Sára našpulila rty. "A proč máš potřebu na to poukazovat?"
"Shah sice nemá žádný blízký přátele z řad lovců, ale u ženskejch je velmi populární. Vyjede po všem, co má prsa, ale drobný tmavovlásky jsou jeho specialitou."
"Fakt dík, moje ego je zrovna rozmáznutý pod podrážkou tvý boty." Sára potlačila touhu ho nakopnout, popadla svojí helmu a nasadila si ji na hlavu.
Deacon se usadil na motorku, nandal si svou helmu a nastartoval. Už byli deset minut od Shahova domu a zrovna projížděli opuštěným parkovištěm, když Deacon z ničeho nic zastavil. "Bojovat nebo ujet?"
Sára si všimla upírů, kteří postávali schovaní ve stínech. Kolik jich tu mohlo být? Pět, ne... sedm. Sedm proti dvěma. "Ujet." Nepřežila tak dlouho proto, že by byla hloupá.
Teprve, když Deacon začal ujíždět z parkoviště pryč, si Sára uvědomila, že nechal rozhodnutí na ní. To bylo ... nečekané.

Jejich třetí zastávkou byl gay-bar. Sára zírala nahoru na jeho název. "Peklo?" Otočila se k Deaconovi, který tiše kráčel vedle ní. "Je to mnou, že na každý naší zastávce vidim něco pekelnýho, nebo je to fakt?" Deacon se ušklíbl.

Jeho ušklíbnutí jí připadalo daleko více sexy, než zářivý úsměv, patřící jakémukoli jinému muži. "Asi tě během našeho úkolu zkazim." Odpověděl nakonec. Sára si nemohla pomoct a začala se smát.

"Očividně je náš podezřelej číslo tři, gay, že?"
"Marco Giardes." Deacon ukázal nahoru. "Žije nad barem."
"Co?"
"Patří mu to tady. Koupil si to za peníze, který zdědil."
Sára pokrčila rameny. "Mě gayové netrápěj, tebe jo?"
V Deaconových tvářích se objevila červeň a Sára otevřela pusu. "Co?"
Deacon si povzdychl. "Však uvidíš."
"My jdeme dovnitř?"
"Jo. Pokud neni Marco další špeh, tak o mně neví. Jsme prostě jen dva obyčejní lovci, kteří se doslechli o jeho baru a rozhodli se zastavit."

Vzhledem k tomu, že lovci byli známí tím, že podobné věci na podporu jeden druhého dělali, bylo jejich krytí celkem věrohodné. A navzdory tomu, že byly téměř čtyři hodiny ráno, v baru bylo plno. "Zbraně?"
"Pro lovce žádnej problém."
"V tom případě můžem vyrazit."
U vstupu ukázali své identifikace Spolku a těžce namakaný vyhazovač ... který si Deacona od hlavy k patě velmi podrobně prohlédl, je vpustil dovnitř. Když se za jejími zády velký, drsný Slayer začal ošívat, musela se Sára kousnout do tváří, aby se nerozesmála.

Ve chvíli, kdy vstoupili do baru, veškerá konverzace ustala... aby o moment později s obrovským nadšením pokračovala dál. Sára byla vítána úsměvy - v davu bylo pár dalších žen - ale většina pozornosti byla rozhodně upřena na Deacona. Ve chvíli, kdy ji chytil kolem boků a přitáhl si ji k sobě, proto vůbec neprotestovala. "Chudáčku," zašeptala. "Opravdu se jim moc líbíš."
"To neni ani trochu vtipný." Sára nikdy dříve neslyšela někoho se červenat.

O chvíli později k nim přišel nádherný muž, se štíhlým tělem modela. "Jaká škoda," zamumlal, když si všiml řeči jejich těl. "Doufám, že se o něj dobře staráš."
Sára poplácala hřbet Deaconovy ruky, která jí spočívala na boku. "Jak nejlíp umim."
"Necháš ho si s námi zatančit?"
Sára z Deaconova absolutně ztuhlého těla okamžitě vycítila jeho hrůzu. Byla v pokušení ho trochu poškádlit, ale ... "Na tanec ho zrovna moc neužije."
Blonďák si opět posmutněle povzdychl a odkráčel pryč. Sára už nebyla schopná se udržet ani o chvilku déle, otočila se a zabořila obličej do Deaconova hrudníku. Smála se tak moc, že se celé její tělo třáslo. Deacon ji objal svými mohutnými pažemi a přitiskl jí rty k uchu. "Na naše příští rande vyrazíme do lesbickýho baru." Po jeho poznámce se rozesmála tak, že jí z očí vytryskly slzy.

Když se nakonec přeci jen uklidnila, měla plíce zaplněné Deaconovou vůní. Ten chlap voněl opravdu božsky. Trocha žáru, trocha potu a hodně, hodně nebezpečí. Prostě perfektní.

Položila si dlaně na jeho úžasný hrudník a vzhlédla nahoru. "Hádám, že poznaj skutečnýho chlapa, když nějakýho viděj."
Pohled mu zastínily řasy - dlouhé a krásné - ale ještě předtím si Sára stačila všimnout třpytu v jeho očích.

"A ty ho poznáš?" zeptal se jí.

Než stihla odpovědět, přerušilo je diskrétní odkašlání. Otočila se a spatřila muže, který nemohl být nikým jiným, než dalším lovcem. Jeho postoj byl přirozeně ladný... jako postoj někoho, kdo moc dobře věděl, jak se pohybovat v boji. Jeho pohled byl všímavý a v tomto okamžiku velmi pobavený.
"Vítejte. Myslím, že jsme ještě neměli tu čest."
"Sára." Podala mu ruku. "A tohle je Deacon."
"Sára Haziz?" Úsměv druhého lovce se změnil v oslňující. "Jsem velice potěšen, že tě poznávám. Samozřejmě, už jsem o tobě slyšel. Prosím, připojte se ke mně." Podíval se přes rameno. "Pierre, připrav nám stůl." Pak svou pozornost opět obrátil k nim a krátce na ně kývl.
"Já jsem Marco. Stále patřím ke Spolku, ale už ne na dlouho."
"Jak to?"
Marco se znovu usmál a předvedl tak řadu zářivě bělostných zubů. "Nakonec jsem se rozhodl, že je pro mne pravou láskou můj bar."

Nebylo mnoho lovců, kteří by odešli do důchodu. Ale také to nebylo zcela neslýchané. "Nebude ti chybět adrenalin z lovu?"
"To je pro mladé muže a ženy. Mě už táhne na čtyřicet, ale nikomu to neřikejte."
Deacon poprvé promluvil. "Tvůj bar si vede dobře - doneslo se to i k nám."
"Někteří z mých nejlepších zákazníků jsou lovci," odpověděl s upřímným potěšením v hlase Marco. "Přivedou si s sebou svoje přítelkyně nebo druhy a dobře se tu baví. Jsem rád, že jsem mohl být součástí téhle rodiny. Prosím následujte mě. Drinky jsou na účet podniku."

Marco se otočil a zavedl je ke stolu na okraji tanečního parketu.
Všichni se posadili a objednali si drinky. Sára si všimla, že Deacon se svého pití sotva dotkl - objednal si whisky, samozřejmě - a zrovna tak Marco. Sára si ucucla svého cocktailu a unikl jí zvuk čirého potěšení. "Tohle je hříšně vynikající."
"Ano, bar je díky svým cock-tailům velice proslulý." (*toto je myšleno dvojsmyslně cock=pták, tail=ocas, věta v doslovném překladu: “Ano, bar je díky svým ptákům a ocasům velice proslulý.” :o)
Sára se usmála a několik dalších minut si jen povídali. "Má tohle místo dámské záchody?"
Marco se na ni usmál. "Samozřejmě, ukážu ti kde."
"Ne, jen mi ukaž, kterým směrem mam jít." Naklonila se k němu a zašeptala, "potřebuju, abys tu zůstal a bránil Deacona."
V Marcových očích se blýsklo. "Ti velcí by se mu chtěli vyrovnat a ti hezcí by si ho nejraději vzali domů a vytáhli na něho sbírky svých bičíků."
Deaconova tvář zůstala bez výrazu, ale v očích se mu zablesklo nebezpečným varováním. Sára se musela smát a rozhodla se, že se do jejich hry vžije naplno. Když vstávala, pohladila Deacona po tváři. Jakmile se dotkla jeho strniště, její prsty se chtěly vydat na další průzkum. Místo toho, aby své touze podlehla, Sára vydala směrem k toaletám. Během cesty se jí dostalo několika pochvalných pohledů.

Nebylo její chybou, že ji cestou vtáhl do konverzace další lovec a Sára skončila u dveří, které rozhodně nevedly na toalety. Naneštěstí, byly bezpečně zamčené a vedle nich byla kódovací klávesnice. Sára potlačila své zklamání a zjistila, že se na směr k toaletám bude muset zeptat znovu. Po použití zařízení se vrátila zpět k jejich stolu.

"Ses ztratila?" Zeptal se jí Deacon dříve, než to stihl udělat Marco.
"Jo." Zasmála se Sára. "Někdo mě odtáhl stranou, aby se mně zeptal, jestli seš opravdu tak tvrdej, jak vypadáš."
Deacon se začervenal. "Super, fakt skvělý."
Sára věděla, že to bylo další varování. Ale jejich hra měla dobrý účinek na odstranění jakéhokoli podezření, které by druhý lovec mohl mít. Marco se zasmál, řekl jim ještě dalších pár slov a pak se odešel vmísit do davu návštěvníků.

Deacon nevypadal zrovna moc šťastně, ale než řekl cokoli dalšího, počkal, dokud nebyli na motorce a nemířili zpět k hotelu.
"K němu do bytu ses nedostala, co?"
"Nepotřebovala jsem." Sára se zaculila. "Měl nohu přes nohu, tak jak to vy chlapy děláte."
Následovalo ticho.
Sáře ho najednou bylo líto. "Však víš, kotník přes koleno? A vždycky tak ostatním lidem omezujete svobodu pohybu."
"Tys mu dala sledovačku na botu?"
"Když jsem se ho ptala kudy se dostanu na záchod." Sára na sebe byla velice pyšná. "A to ještě neni ta nejlepší část - měl na sobě řádný lovecký boty." Což zvyšovalo naděje, že kdyby se rozhodl jít zabíjet, měl by na sobě tytéž boty.
"Mám pocit, že náš vrah se dneska do ulic už nevrátí. Ne, po tom, co se včera stalo s Rodneym."
"Nebude frustrovanej tim, že včera zklamal?"
"Možná, ale tenhle týpek neni hloupej. Svojí práci dělá dobře a zaútočí jen v případě, když si je jistej, že je jeho oběť zranitelná."
"Kdybys měl k dispozici víc lidí, mohl bys nechat sledovat oba - Tima i Marca a v nejhorším i Shahe."
"Zkusilas někdy sledovat lovce, kterej nechce bejt sledovanej?"
"Chápu."
Sára přemýšlela o všech třech lovcích, které navštívili. "Řekl si Simonovi, aby je prověřil?"
"Možná už mi poslal výsledky."

Ukázalo se, že měl Deacon pravdu. Jakmile se dostali zpět na hotel, vytáhl z kapsy své PDA a čekaly na něho tři e-maily.
"Docela normální věci," komentovala Sára, když si lehla na posteli na záda s PDA v ruce. "Timothy neměl zrovna kliku při jednom lovu a od tý doby ho na veřejnosti nikdo neviděl. My ale víme, že je naživu. Shah je skutečně špeh. Což ale neznamená, že by to nemohl bejt náš vrah."
"A co ti řiká tvůj šestej smysl?"
"Že kdyby Shah vraždil, udělal by to tak, aby ho s tím nikdy nikdo nemohl spojit." Sára se podívala na poslední stranu. "Marco je dobrej lovec se stabilnim osobnim životem - hraje si na šťastnou rodinku s upírem, takže je jasný, že proti nim nic nemá."

"Bylas někdy v pokušení?" pod Sárou se z ničeho nic prohnula postel... Deacon klečel vedle ní a zpříma jí hleděl do očí.