Easy - 20. Kapitola

Zmateně jsem na Erin zamrkala. "Co tím myslíš, že asi nebude svědčit?" Moje spolubydlící praštila mobilem o stůl. Po tom, co si z naší miniledničky vyndala laveh vody, třískla s jejími dveřmi. Zula si boty a jednou z nich mrskla na druhou stranu pokoje. Bota se odrazila od zdi nad její postelí a přistála uprostřed pokoje.
"Oni se k ní dostali. Kennedy, D.J. a Dean. Přesvědčili ji - téměř ji přesvědčili - že to s Buckem vyřeší sami a dělaj to proto, že se bojej, že kdyby svědčila, tak by tím potopila celý bratrstvo nebo dokonce celej jejich členskej systém."
"Co?"
"Snažej se to udělat tak, aby se ona cítila vinná. Za to, že ji někdo znásilnil!"
Nikdy jsem Erin neviděla takhle rozzuřenou.
"Tohle je totálně zkurvená situace. Zavolám Katie."
Vstala jsem a přešla přes místnost, chytila jsem ji za zápěstí, abych ji zarazila ve vytáčení.
"Erin, nemůžeš jim nic říct, pokud Mindy nebude chtít, abys to řekla."
Pozorně se na mně zadívala. "J. víš přece, jak to v sesterstvech funguje. Všichni už to dávno vědí."
"Aha, máš pravdu."
Vytočila číslo a já jsem poslouchala, jak říká předsedkyni svého sesterstva, co si myslí o nápadu, že si s Buckem kluci poradí sami.
"Okay, do hodiny tam budu i s Mindy." Položila telefon, výraz jejího obličeje byl klidnější a vypočítavý. Sedla si na postel a vzala mně za ruku.
"Musíš tam jít s náma J. Musíš jim říct, co udělal tobě." Představa toho, jak budu vypovídat před bandičkou holek ze sesterstva pro mě kupodivu byla horší, než představa toho, že mám Bucka nahlásit policii nebo okresní prokuratuře.
"P-proč?" Vyletělo ze mě. "Nejsem jedna z vás. Nebude je zajímat-"
"Bude to precedent." (precedent - pokud někdo spáchá opakovaně stejný trestný čin) Kolikrát jsem slyšela Kennedyho použít tento právní výraz - jeden z jeho nejoblíbenějších. "Jseš ji jistá, že ten neúspěšný pokus se mnou, se bude vůbec počítat? Bylo to sice dvakrát…"
Erin vzplály oči. "Jacqueline-"
"Máš pravdu, máš úplnou pravdu… Bože, co to vůbec říkám?"
Třásly se mi ruce, přejela jsem si jimi po obličeji a Erin mi je jemně stáhla zpátky dolů.
"Musíme se ujistit, že už to znovu neudělá." Přikývla jsem, protože jsem věděla, že má pravdu a ona vzala do ruky telefon a napsala zprávu Mindi.

Erin právě odemykala své Volvo, když jsem zaslechla svoje jméno. Otočila jsem se a spatřila, že přes parkoviště koleje k nám běží Kennedy.
"Ahoj Jacqueline. Erin." Po jeho vážném úsměvu se na něj Erin zamračila. Otočil se zpátky ke mně, "musíme si promluvit."
Podívala jsem se na něj. "A o čem? O tom, jak pomáháš přesvědčit Mindi, aby nevznesla obvinění, když víš, co udělal mně?"
Odkašlal si a unaveně si povzdychl. "Tak to není-"
"Aha. Tak jak to teda je?"
"Můžeme si promluvit v soukromí? Prosím?" Otočila jsem se k Erin, měla pevně stisklé rty a dívala se na mého bývalého s velmi cinickým výrazem ve tváři, pak stočila pohled zpátky ke mně. "Vyzvednu Mindi a pak se sejdeme v domě sesterstva?" Obávala se, že vhledem k tomu, jak jsem byla nesvá, mi to Kennedy rozmluví. Podívala jsem se na Kennedyho a hned mi bylo jasné, ze jeho plán je, přesvědčit mě, abych upustila od rozhodnutí jít proti Buckovi.
"Odvezeš mně tam? Hned? Je to jediná možnost, jak si se mnou můžeš promluvit." Souhlasil, ale byl frustrovaný a možná i trochu zmatený mým požadavkem.
"Jistě. Odvezu tě tam, pokud si cestou promluvíme."
Podívala jsem se přes střechu auta na Erin. "Uvidíme se tam."
S neochvějnou důvěrou v očích přikývla a já následovala Kennedyho k jeho autu. Ztlumil rádio, jel pomalu a jedno zápěstí měl položené na kůží potaženém volantu. "Děkuju, že si souhlasila, že si se mnou promluvíš." Zadíval se mi do očí a pak se pohledem vrátil zpět k silnici. "Chci, abys věděla, že ti stoprocentně věřím všechno, co si mi v sobotu večer říkala. Vim, že Buck je parchant - jen jsem nevěděl, jak velkej. Začali jsme projednávat jeho vyloučení."
"Vyloučení z bratrstva? To má jako být trest?" Zavřela jsem oči a zakroutila hlavou, abych si ji pročistila.
"Buck přišel na tuhle vejšku s tím, že bude předsedou. Myslel si, že to má jasný, že bude řídit celý bratrstvo a možná v posledním ročníku i školní radu a teď skončí s holou prdelí a jeho táta se může třeba stavět na hlavu. To si piš, že to pro něj bude trest."
Zalapala jsem po dechu. "Kennedy, on znásilnil holku." Měl tu drzost s sebou škubnout.
"Já to chápu, ale-"
"Tady není žádný ale! Tady není žádný zkurvený ALE!" Měla jsem co dělat, abych udržela ruce v klíně a nevrazila mu jednu do toho jeho arogantního obličeje. "Zaslouží si sedět ve vězení a já udělám, co budu moct, aby se tam dostal." Nemohla jsem si pomoct, ale pokud Kennedyho poslali přesvědčit mně, abych nesvědčila, mělo to opačný účinek.
Zastavil před domem a zaparkoval auto. Sevřel volant oběma rukama. "Jacqueline, musíš něco pochopit. Buck už pár týdnů všude vykládá sračky o tom, jak si to s tebou rozdával. A našli se tací, kteří jeho verzi potvrdili. Už o tom ví všichni. Teď už nikdo neuvěří tvojí pokusil-se-mě-znásilnit verzi. Na to už je trochu pozdě."
Nemohla jsem dýchat, svíralo se mi hrdlo a bolest mi vystřelovala až do konečků prstů na rukách. Zavřela jsem oči a bojovala jsem se závratí, proudy slz a hněvem, díky kterému jsem za zavřenými víčky doslova viděla rudě.
"Mojí … verzi?"
Jeho zelené oči se střetly s mými. "Už jsem ti říkal, že já ti věřím."
Dívala jsem se mu do očí, tohle je kluk, kterého jsem za poslední tři roky tak důvěrně poznala. Věděla jsem, že mi věří, ale jeho důvěra byla v rozporu s nutkáním zachránit si pověst. Nehodlal udělat správnou věc.
"Věříš mi, ale sedíš tu a snažíš se mně přesvědčit, abych vzdala snahu přesvědčit i ostatní, aby mi věřili."
"Jacqueline, je to složitější než to-"
"Tak to máš sakra pravdu." Otevřela jsem dveře dokořán a vystoupila. Zabouchla jsem je, abych už nemusela poslouchat žádné další protesty, otočila jsem se a vykročila směrem k chodníku, který vedl k domu sesterstva, Erin a Mindi. Třásla jsem se hněvem, strachem, ale byl tu i nějaký další pocit: rozhodnutí.

*******


Zasedání se účastnilo méně, než dvacet holek: Erin, Mindi, nejvýše postavené členky sesterstva a já. Katie, jako předsedkyně, seděla v čele dlouhého naleštěného stolu. Po obou stranách vedle ní seděli nejstarší členky, poznala jsem Oliviinu starší sestru, která byla jednou z nich. Ona a Olivia by mohly být dvojčata, tak moc si byly podobné - potvory s podobným výsměšným úšklebkem.
"Mindi, zlatíčko, nikdo tě tu neobviňuje." Začala jedna z nich, ale její hlas sršel neupřímností, která byla v přímém rozporu s jejími slovy.
"Ale věc se má tak, že do toho pokoje si s ním šla. Bylo jasný, co bude následovat, uvědomuješ si to?"
Když jsem se vztekle nadechovala, Erin mi položila ruku na stehno - bylo to varování, abych zatím nic neříkala. Pomalu jsem vydechovala nosem a mlčky se rozčilovala. Nepatřila jsem mezi ně. Snadno mě mohli poslat pryč a to by pro Mindi nebylo dobré. V tuhle chvíli potřebovala veškerou podporu, kterou mohla mít.
"Už si ani nebyla panna, že?" Ptala se jiná holka.
"Bože Taylor, to přece není podstatné." Řekla další.
Taylor pokrčila rameny. "Pro mě by to podstatné bylo."
Mindina tvář byla bledá a vypadala, jako by měla každou chvíli začít zvracet nebo omdlít. Erin se k ní naklonila blíž a zašeptala jí, "dýchej zlato."
Několik holek řeklo ještě hloupější věci a jiné zase řekly věci, které dávaly smysl a po nějaké době to vypadalo, že každá z nich už řekla, co měla na srdci, kromě Katie, Erin a dvou dalších holek, které v konečné důsledku držely Buckův osud ve svých rukách: Mindi a mně. Nakonec Katie bouchla do stolu kladívkem a zastavila veškerou konverzaci, všechny hlavy se otočily jejím směrem. Její postoj byl dokonalý, mohla by být královnou a na hlavě nosit těžkou korunu, upřela oči na mně. "Jackie, chápu to správně, že se tě Buck pokusil znásilnit té noci, co se konala Haloweenská párty?" Pár holek si něco mrmlalo a některé se dokonce chichotaly. Zaťala jsem ruce do pěstí a ignorovala je, polkla jsem a přikývla. "Ano."
"Dobře, ale promiň, nevidím důvod, proč tu vlastně je." Vložila se do toho reprezentantka prvního ročníku. "Pokud to ve skutečnosti neudělal-"
"Měl v úmyslu to udělat." Procedila Erin skrz zaťaté zuby. "Naštěstí ho někdo zastavil dřív, než se mu to povedlo."
Jiná holka si přehodila vlasy přes rameno. "Ale ona to tenkrát nenahlásila. Proč ne? Proč až teď? Chci říct, jak můžeme vědět, že to z její strany není jen trik, jak na sebe upoutat pozornost? Nebo může jít o nějaký druh pomsty proti Buckovi." Erin vedle mě zlostně zavrčela.
"Zastavil ho kluk, který to všechno viděl a je ochotný udělat oficiální prohlášení, a já taky." Zakolísal mi hlas a Erin mně pod stolem chytila za ruku a pevně mně stiskla. "A pokud jde o to, proč až teď a né už tenkrát, když se to stalo … bylo to moje špatné rozhodnutí. Nenapadlo mně, že by to mohl udělat někomu jinému." S omluvným pohledem jsem se podívala na Mindi a pak na Katie. "Myslela jsem si, že mu šlo jen o mně."
"Jakej kluk? Někdo z bratrstva? Protože princezničko, nikdo z nich proti Buckovi svědčit nebude." Řekla Taylor a několik holek přikývlo.
"Ne. Lucas Maxfield."
"Oh, toho znám." Řekla Oliviina sestra. "Je k nakousnutí…"
"To je ten kluk, kterej byl na párty bez kostýmu a nepatří do bratrstva? Kovbojský boty? Tmavý vlasy? Nádherný oči? Totálně sexy?" Ptala se holka vedle ní. "Jo, to je přesně on."
"Mindi," přerušila je Katie, "je pravda, že s tebou včera Dean a D.J. mluvili?"
Mindi přikývla, oči měla stále podlité krví. "Chtějí, abych nevznášela obvinění. Říkali, že to vyřeší sami."
Hlavy všech holek se otáčely mezi předsedkyní a členkou prvního ročníku, které si vyměňovaly otázky a odpovědi.
"A jaké máš teda teď plány?"
"Nevím, jsem zmatená."
Katie jí propichovala pohledem. "Udělal ti Buck to, co si říkala, že ti udělal?"
Mindi se naplnily oči slzami a když přikývla, rozlily se jí po tvářích.
"Tak z čeho si sakra zmatená?"
Rozhostilo se ohromené ticho, nakonec se holka, která o Lucasovi prohlásila, že je totálně sexy, zeptala. "Chceš tím říct, že by měla vznést obvinění?"
"Přesně to chci říct."
Kolem stolu zaznělo lapání po dechu a já byla tak zaražená, že jsem se nemohla ani pohnout.
"Ale to nebude vypadat dobře pro bra-"
"Víš, co nevypadá dobře?" Přerušila Katie místopředsedkyni. "Banda ženskejch, co se navzájem nepodrží, když jedný z nich chlap provede podobnou sračku. Je mi z toho zle. Před hodinou jsem řekla D.J.-ovi, kam si může tu svojí zasranou bratrskou pověst strčit."
Postavila se, opřela se rukama o stůl a naklonila se dopředu.
"Dovolte mi dámy, abych vám řekla příběh, krátký a sladký. Na střední škole jsem v prváku byla roztleskávačka, která randila se studentem ze čtvrťáku, kterej měl v kapse vysokoškolský stipendium. Několikrát jsem s ním spala dobrovolně, ale jednou večer jsem na to neměla náladu, zatímco on ji měl. Takže si mě přidržel a přinutil mně. Těch pár lidí, kterejm jsem to řekla - včetně mojí nejlepší přítelkyně - poukazovalo pouze na to, co by se stalo jemu, kdybych to nahlásila. Zdůrazňovali skutečnost, že už jsem nebyla panna, že jsme spolu chodili a že jsme spolu spali i předtím. Takže jsem byla zticha. Dokonce jsem to nikdy neřekla ani svojí mámě. Ten kluk mi na těle udělal spousty modřin. Brečela jsem a prosila ho, aby přestal, ale on mně neposlouchal. A tomuhle se dámy, říká znásilnění."
Narovnala se a zkřížila si ruce na prsou.
"Takže Buck si může užívat svůj pobyt v base a přemejšlet o tom, jak si posral celej život. Ten kretén ublížil dvěma lidem, kteří sedí u tohohle stolu. A vy se staráte, kdo bude jak vypadat, když to nahlásí? Serte na to. Dean, D.J. a Kennedy a každej další člen bratrstva na tomhle kampusu ať se třeba posere. Jsme snad sestry, nebo ne?"

*******

Jacqueline,
Přikládám shrnutí látky, které budu rozdávat ve čtvrtek. Technicky vzato tě vlastně upřenostňuju, protože ti to dávám několik dní předem, ale jak už jsem říkal, si moje nejoblíbenější.
LM (Lucas, Landon, pan Maxfield)


Pane Landone Lucasi Maxfielde,
Připadá mi to zvláštní, dostat od tebe e-mail s ekonomikou. Jako bys opravdu nebyl jedna a ta samá osoba. (Vzpomínám na to, jak jsem se tě ptala, jestli nepotřebuješ pomoct s ekonomikou. Měla jsem v plánu ti jako doučovatele doporučit Tebe. Musel sis myslet, že jsem úplně hloupá.)
Děkuju za shrnutí látky. Do čtvrtka se na to ani koutkem oka nepodívám. Takže se nebudeš muset cítit provinile za to, žes mi to dal dřív.
S Mindi jsme dnes odpoledne byly na policii. Erin nás tam odvezla. Bylo to poprvé, kdy jsem někomu detailně líčila, co se vlastně stalo. Když jsem to všechno vylíčila, třásla jsem se a brečela jsem. Znovu jsem se cítila slabá a hloupá. Mindi byla v ještě horším stavu a policistka, která dostala náš případ, říkala, že bude muset být léčená pro posttraumatickou stresovou poruchu. Oběma nám říkala, abychom navštívily kancelář školního poradce, nebo soukromého terapeuta.
Cestou zpátky volala Mindi rodičům a ti hned zítra ráno přiletí. Mně nikdy nenapadlo, že bych to měla říct těm svým. Nemyslím, že bych se dokázala vypořádat s další já-ti-to-říkala řečí mojí mámy. Ne v tomhle případě.
Dala jsem na tebe kontakt detektivce, říkala, že tě budou kontaktovat, až budou potřebovat tvojí výpověď. Nejsem si jistá, jak to bude pokračovat.
JW (Jacqueline, J., slečna Wallace, Jackie - ale při použití tohoto oslovení použiju hmaty ze sebeobrany)


Slečno Jacqueline (ne-Jackie) Wallace,
Nikdy jsem si ani na okamžik nemyslel, že bys byla hloupá, já byl. Chytil jsem se do vlastních lží a cítil se kvůli tomu strašně. Jsem rád, že si na to přišla a mrzí mě, že jsem ti to neřekl já sám. Pokud byl někdo hloupý, tak jsem to byl já.
Cítím se jako úplný pitomec, že jsem kdy řekl něco, podle čehož jsi usoudila, že cokoli, co se té noci stalo, bylo tvojí chybou. Byl jsem tak rozzuřenej a nasranej - na něho. Kdybych tě tenkrát nezaslechl z auta, myslím, že jsem ho mohl zabít.
Zažádaly jste o zákaz přibližování?
Lucas

Já: Můžem přejít na zprávy?
Lucas: Jasně, žádný problém.
Já: Zítra odpoledne máme jít vyplnit papíry pro dočasný zákaz přibližování.
Lucas: Dobře. Kdyby ses cítila v ohrožení, chci, abys mi zavolala, jasný?
Já: Jasný
Lucas: Zítra je moje poslední hodina na ekonomice. V pátek bude Dr. H. opakovat.
Já: Je celkem jasné, že to ty nepotřebuješ. Myslela jsem si, žes byl flákač, sedící v poslední řadě, kterej si jen kreslí a přednáškám nevěnuje žádnou pozornost.
Lucas: Hádám, že to tak mohlo vypadat. Tohle je třetí rok, kdy doučuju a čtvrtej, kterej jsem na ekonomice proseděl. Látku už znám celkem dobře.
Já: Takže, po středě, už spolu nemáme vyučování? A po závěrečkách příští středu, co?

Uplynulo několik minut a mně bylo jasné, že jsem položila otázku, na kterou buď neznal odpověď, nebo odpovídat nechtěl.

Lucas: Zimní prázdniny. Jsou věci, které o mně nevíš. Říkal jsem si, že už ti znovu nebudu lhát, ale ještě nejsem připravenej, ti říct všechno. Nevím, jestli kdy budu moct. Promiň.

Zimní prázdniny začínají za týden od pátku - což je poslední den závěrečných zkoušek. Musela jsem přes zimní prázdniny opustit kolej a letní semestr začne až za sedm týdnů. Za tu dobu se může změnit hodně věcí.
V šesté třídě jsem spadla ze stromu a zlomila si ruku. Po dobu šesti týdnů jsem nemohla hrát na basu ani si zaplést vlasy do copu. Když mi bylo patnáct, moje nejlepší kamarádka Dahlia jela na sedm týdnů na letní tábor. Když se vrátila, byla nejlepší kamarádka s Jillian. Zůstala jsem kamarádka s nimi s oběma, ale mezi mnou a Dahliou už to nikdy nebylo takové, jako dřív. Sedm týdnů po tom, co začal zimní semestr, se se mnou Kennedy rozešel a o sedm týdnů později, jsem si uvědomila, že jsem se přes to dostala. Sedm týdnů mohlo všechno změnit.

Erin dorazila z práce dřív, než jsem stihla zformulovat Lucasovi odpověď - pokud vůbec bylo co mu odpovídat. Byla neobvykle tichá, tvářila se zmateně a úzkostlivě si uklízela svůj pracovní oděv do koše na prádlo, místo toho, aby ho tam jako obvykle zahodila.
"Erin? Je všechno v pohodě?"
Padla na postel a dívala se do stropu. "Když jsem dneska večer odcházela z práce, vedle mýho auta stál Chaz. Měl kytici."
Žádnou kytici jsem neviděla, takže jsem si mohla snadno domyslet, co se s ní stalo. Pravděpodobně nic dobrého.
"Co chtěl?" Věděla jsem přesně, co mohl chtít. Věděla jsem, co chtěl minulou sobotu. Co chtěl už od chvíle, kdy byl tak hloupý a vybral si místo důvěry ve svou přítelkyni, věřit svému nejlepšímu kamarádovi, který je kretén.
"Omlouval se. Podlejzal mi. Řekl, že se bude omlouvat a podlejzat i tobě, když to budu chtít. Přísahal, že ho nikdy nenapadlo, že by se Buck uchýlil k tomu, získat holku tímhle způsobem, protože se na něj holky vždycky vrhaly samy. Před třema tejdnama jsem mu říkala, že to není jen o sexu. Že je to o dominantnosti."
Opřela se o lokty, aby se na mně mohla podívat. "Tehdy mně neposlouchal. A teď, když Bucka obvinili a zatkli za znásilnění - teď mně bude poslouchat."

Pokrčila jsem rameny. "Řekla bych, že kluci, který nikdy nic takovýho neudělali, jen těžko věří tomu, že někdo jiný by to udělal." Odpověděla jsem jí, ale chápala jsem její argument. To, že celé té situaci uvěřil a omluvil se jí bylo dobře, ale všechno to přišlo příliš pozdě.