Easy - 9. Kapitola

Na konci hodiny k Lucasovi opět přistoupila nějaká holka. Co to má sakra znamenat?
To má naprosto každá holka z naší třídy potřebu s ním mluvit? Jenže pak se k tý holce připojil kluk a objal jí kolem ramen. Vyděšeně jsem si uvědomila, že mojí instinktivní reakcí na celou situaci byla: žárlivost. Žárlila jsem na kluka, kterého jsem sotva znala, na kluka, se kterým jsem si vyměnila víc slin, než souvislých vět. Když jsem procházela poslední uličkou, Lucas se na mně nenápadně pousmál a kývl mým směrem, pak svou pozornost zase obrátil k páru, který stál před ním. Byla jsem rozpolcená, částečně se mi ulevilo a částečně jsem se cítila zklamaná. Při obědě, jsem se ptala Erin na radu.
"Drží si karty pěkně u těla." Erin usrkávala její oblíbený Jamba džus a přemýšlela o možných příčinách jeho zdrženlivosti. "Je to skoro … jako kdyby se pokoušel odolat tomu, že si pro něj přitažlivá. Nechápej mně špatně, hodně kluků si drží odstup - ale až po tom, co do toho praštěj." Zkoumavě se na mně zadívala. "Jseš si jistá, že se v pátek nic víc nestalo?"
Zhluboka jsem se nadechla a praštila se dlaní do čela. "Ježiš, já totálně zapomněla na tu část, kde jsme si celou noc užívali divokej zvířecí sex!"
Protočila na mně oči a potom vyklenula jedno obočí. "Hele, co když má přítelkyni?"
Zamračila jsem se. To mně nikdy předtím nenapadlo. " To je klidně možný." Moje myšlenky se stočily směrem, který jsem nemohla říct nahlas: Co když, to, co se stalo tenkrát v noci, když jsme se potkali, ze mě dělá přesně tak patetickou a hloupou osobu, jakou se cítím být, a on se přes to nemohl přenést? Ty děsivé minuty mně stále pronásledovaly a to, jak jsem před pár dny Bucka znovu potkala, ty pocity jen zesílilo. Nebylo možné, aby to bylo naposledy, co jsem ho viděla. Byl ve stejném bratrstvu jako Kennedy. Přátelil se s Chazem i s Erin a s celým okruhem mých bývalých přátel. V podstatě byl neodstranitelný.
"Přítelkyně by s našima plánama rozhodně zamávala." Uvažovala Erin.
Napadlo mě, jestli má přítelkyni Landon Maxfield. Nezmínil se, že by mněl, ale proč by to dělal? Nebyl důvod k tomu, aby do e-mailu připsal: Hej, jen tak mimochodem, mám přítelkyni. Mohla jsem vymyslet způsob, jak se ho na to zeptat. Zdál se mi velice upřímný, takže jsem si byla téměř jistá, že by mi odpověděl.
"J.?" Erinin hlas přerušil tok mých myšlenek.
"Co? Promiň."
Zamračila se a dopila poslední lok svého džusu.
"O čem si přemýšlela? Poznám ten tvůj vypočítavej pohled a jako tvůj oficiální rande-rádce, potřebuju vědět, na co si teď myslela."
Vzala jsem si svůj sendvič, vyndala z něj rajčata a položila jsem je na okraj svého podnosu. Nemohla jsem jí říct o Buckovi. Ale mohla jsem se přiznat s mým rostoucím zájmem o Landona.
"Víš, že mám doučovatele na ekonomiku?"
Zmateně přikývla, a já si v tu chvíli uvědomila, že mně na univerzitě, kterou navštěvuje tisíce nezadaných kluků, přitahuje někdo, koho znám jen on-line. To byla nejsměšnější situace, v historii všech směšných situací.
"No, někdy to vypadá, že spolu flirtujeme. A jednou mi řekl, že Kennedy je blbec."
Zvedla jedno obočí. "On zná Kennedyho?"
"Ne. Prostě se zmínil, že můj Ex musí bejt blbec. Nemyslim si, že by věděl, o koho jde. Bylo to spíš … prohlášení podpory, pro mě." Zakousla jsem se do svého krůtího sendviče.
"Hmmm." Erin si položila lokty na stůl a naklonila se ke mně.
"Dobře, nemůže bejt tak sexy jako Lucas, to prostě nejde. Ale je doučovatel, takže bude chytrej, což je přesně tvůj typ. Doufám, že je alespoň roztomilej?"
"Ehmm." Odpověděla jsem a stále žvýkala svůj sendvič.
Přimhouřila na mně oči. "Óóó, pane Bože, tys ho nikdy neviděla, že ne?"
Zavřela jsem oči a povzdychla si. "Ne tak docela."
"Ne tak docela?"
"No dobře, ne, nikdy jsem ho neviděla. Nemám ponětí, jak vypadá, stačí? Ale je inteligentní a vtipnej. A byl ke mně skutečně milej a hodně mi pomohl - už jsem skoro dohnala látku a taky už mám skoro hotovej ten pro-"
"Jacqueline, nemůžeš se zamilovat do kluka, kterýho si nikdy neviděla! Co když vypadá příšerně? Co když vypadá jako-"
Rozhlížela se po jídelně a zaměřila se na otřesně vypadajícího kluka v zežvaněném tričku a teplákách, který zrovna míjel náš stůl "tenhle."
Překřížila jsem si ruce a cítila se za Landona uraženě. "Tenhle kluk vypadal jako socka. Landon je příliš chytrej na to, aby vypadal takhle."
Erin si zakryla oči a kroutila hlavou. "Dobře, uděláme z Landona plán B." Zadívala se na mně a v obličeji se jí objevil výraz konspiračního teoretika, našpulila rty. "Co vlastně víš o tomhle Landonovi?"
Zasmála jsem se. "Mnohem víc, než vim o Lucasovi."
"Jasně, kromě toho jak vypadá a jak chutná." Zakřenila se na mně.
"Teda Erin, ty fakt myslíš jen na jedno." Šibalsky se na mně usmála. "Jasně, na to důležitý."
Vynechali jsme Starbucks - část Erinina plánu. Když jsme si brali kafe z automatu, nadávala, co všechno kvůli mně musí obětovat. Nakázala mi, že nesmím psát ani zprávy ani e-maily nikomu z nich, rychle mně objala a pak už jí pohltila skupinka jejího sesterstva - všechny z nich se chovaly, jako kdyby mně neznaly. Ještě před měsícem jsem byla schvalovaná Kennedyho nezávislá přítelkyně a teď jsem byla jen chudinka Erinina spolubydlící, která nepatřila do žádného sesterstva.
*******
V každém patře naší koleje byla prádelna, jenže všichni na mém patře se rozhodli, že budou prát haldy prádla zrovna ve chvíli, kdy jsem chtěla prát já, takže všechny pračky byly obsazené. Táhla jsem svojí přeplněnou tašku se špinavým oblečením o patro níž a doufala, že obyvatelé spodního patra prali méně často. O deset minut později jsem s prázdnou taškou zamířila zpátky nahoru.
Když jsem byla v půlce schodů, zazvonil mi mobil, odepsala jsem na Maggiinu zprávu, ve které mi připomínala, abych jí poslala e-mail s odkazem na úkol ze španělštiny, na kterém jsme společně pracovaly. Lákalo mně napsat zprávu Lucasovi, nebo e-mail Landonovi, ale schovala jsem mobil zpátky do kapsy. Slíbila jsem Erin, že to v žádném případě neudělám. Ona věděla, jak fungují klučičí mozky, zatímco moje roky strávené s Kennedym mně zanechaly žalostně nepřipravenou na takové složité druhy manévrů. Upřímně řečeno, pravidla pro hledání nezávazného flirtu mi nepřipadala méně složitá, než pravidla pro navázání trvalého vztahu, ale co já vím.
Když jsem byla v mezipatře, v patře pode mnou se otevřely a zavřely dveře a uslyšela jsem za sebou kroky. V naší budově bydlely stovky lidí a všichni jsme pro přicházení a odcházení z budovy používali výtah nebo hlavní schodiště, ale pro pohyb mezi patry jsme většinou využívali tohle zatuchlé postranní schodiště. Jako vždycky na tomto schodišti jsem vyšilovala a cítila klaustrofobii. Musela jsem se přinutit, abych ty schody vždycky v hrůze nevyběhla.
Zastavilo mně trhnutí, uvědomila jsem si, že zatímco já jsem se pohybovala kupředu, moje taška na prádlo ne. Napadlo mě, že se mi asi zasekla o tyčku na zábradlí, tak jsem se otočila, abych jí odhákla a objevila jsem se tváří v tvář Buckovi, který jí držel v ruce.
Zalapala jsem po dechu a asi se mi i zastavilo srdce, první moment se odehrál ve zpomaleném čase. V zápětí se všechno vrátilo do normálu a srdce mi v hrudi začalo bušit jako o závod. Vystoupil o schod výš, takže stál těsně pode mnou a ušklíbl se na mně.
"Ahoj Jackie." Při zvuku jeho hlasu se ve mně zvedla vlna vzteku, polkla jsem.
"Vlastně ne. Teď si říkáš Jacqueline, ne? S jiným jménem voníš sladce jako růže …"
Když se ke mně naklonil blíž, snažila jsem se ustoupit o schod nahoru, ale zakopla jsem a rozvalila se na nich. Chtěla jsem využít příležitosti a vyškrábat se po schodech ke dveřím, ale on se sehnul a lehce mně vytáhl nahoru. Rukama mně chytil za ramena a bylo po útěku.
"Nesahej na mně," řekla jsem mu přiškrceně.
Usmál se na mně, jako kdyby hypnotizoval svou kořist, kterou právě chytil do pasti. Hrál si se mnou.
"No tak, Jacqueline, nebuď labuť. Vždycky si ke mně byla milá. Chci jenom, abys byla ještě o kousek milejší, nic víc."
Nemluvil tak nezřetelně jako tenkrát. Byl střízlivý a rozhodnutý, zlomyslnost v jeho očích mi napověděla, že budu platit za svůj tehdejší útěk. Že budu platit za to, co mu udělal Lucas.
Zavrtěla jsem hlavou. "Ne. Říkám ne, Bucku. Stejně jako minule."
Přimhouřil na mně oči a já přes krev, která mi bušila v uších, jen těžko zaslechla nadávky, které zasyčel.
Utíkej. Utíkej. Utíkej, se mi ozývalo v hlavě a já si přála ten hlas poslechnout. Pustila jsem tašku a ona nám dopadla k nohám. "Vím, že to, co se stalo tenkrát v noci, nebyla tvoje chyba, Jacquelin." Pokrčil rameny.
"Jseš pěkná holka a ten kluk měl zřejmě stejnej nápad jako já. Dostal mně jen proto, že sem byl nalitej." Jeho dech mi přistál na tváři, horký, bez stopy alkoholu. Tentokrát by nezakopl, kdybych se mu pokusila vyškubnout a utéct.
"Nechala ses vojet už v autě, nebo ses nechala odvézt zpátky na kolej a vojel tě až tam? Vim, že tenkrát byla Erin u Chaze, stejně jako tam bude dneska." Trhla jsem sebou při jeho vulgárních slovech. Zatím jsem od Erin nedostala zprávu, že by zůstávala u Chaze, ale mohla to být pravda, stejně tak to Buck mohl vědět dřív, než já. Jednu ruku mi přesunul na bok a bolestivě mně stiskl. Ta bolest pro mě neznamenala nic v porovnání s ponížením, že se mně dotýkal proti mojí vůli.
"Na schodech to sice bude nepohodlný, ale rozhodně uskutečnitelný. Nebo místo toho můžeme jít k tobě na pokoj? Tam ti to udělám kvalitněji, kočko." Jeho hrozba byla jasná. Když odmítnu pokoj, znásilní mně tady.
"S-sem ale může kdykoli někdo přijít."
Zasmál se. "To je pravda. Škoda, že na sobě nemáš tu kraťoučkou sukni, kterou si měla minule. To bych tě mohl opřít o zeď a do dvou minut bych s tebou byl hotovej, aniž bych tě musel svlíkat."
Zatočila se mi hlava. Narovnala jsem se, snažila jsem se pohnout alespoň o maličký kousek, ale nešlo to.
"Nebylo by to poprvý, co by mě načapali v týhle pozici s malou sexy kurvičkou. Ale ty bys to měla i s bonusem, mohla bys dostat Kennedyho zpátky. Až se dozví, že se z tebe stala holka, která udělá cokoli, kdekoli a s kýmkoli, bude z toho šílet." Znovu pokrčil rameny. "Už sis to rozdala s tou nulou z parkoviště a kdoví s kym dalšim. Tak kde ti to mam udělat já?"
"Tady ne." Řekla jsem a jeho oči se rozšířili. "V mým pokoji."
Dýchala jsem přerývaně, třásla jsem se a doufala, že během cesty do pokoje vyhodnotí svojí nadrženost jako špatný nápad. Usmál se a já se skoro pozvracela. Nikdy v životě se mi nechtělo zvracet víc než teď, ale moje tělo s tím instinktivně bojovalo. Dal mi ruku kolem pasu, otočil mně směrem nahoru po schodech a sebral ze země moji tašku na prádlo.
Ptala jsem se sama sebe, jestli budu opravdu schopná udělat to, co jsem se chystala udělat, nebo jestli začnu v patře křičet, kopat a škrábat a před všemi se ponížím v naději, že on by se do pokoje nedostal. Protože jestli se tam dostane, mám to spočítané. Stěny sice nebyly zvukotěsné, ale všichni jsme tu byli zvyklí slýchat různé druhy zvuků, které se linuly ze sousedních místností. Pokud by přes hlasitou hudbu, televizi nebo videohry někdo něco zaslechl, pravděpodobně by si z toho nic nedělali.
Vešli jsme do chodby na mém patře a já sledovala lidi, kteří se tu pohybovali, lidi, na kterých jsem teď byla závislá. Můj pokoj byl šestý od schodiště. Na druhém konci chodby cvičili dva kluci skoky na skateboardu.
Uprostřed chodby stála Olivia a mluvila s Joeim, klukem z jiného patra. Když si nás všimla, otevřela a zase zavřela pusu, aniž by cokoli řekla. Joe se ohlédl přes rameno a kývnutím hlavy pozdravil Bucka, pak se k ní otočil zpátky a tiše se smál. Tak tohle nebylo dobrý.
Kimber, která bydlela o dva pokoje dál, vyšla ze dveří s košem prádla. Zastavila jsem se. Buď teď, nebo nikdy. Buck pokračoval vpřed, než si uvědomil, že jsem zůstala stát na místě. Otočil se zpátky ke mně.
"No tak, J." Varoval mně.
"Ne. Nechci tě u sebe v pokoji Bucku. Chci, abys odešel. Hned."
Zaregistrovala jsem šok v jeho obličeji.
Kimber, Olivia i Joe ztuhli, čekali, co se bude dít dál. Buck mně chytil za loket. "Před chvílí si řikala něco jinýho, zlato. Necháme si ten rozhovor do soukromí."
Snažil se mně zatlačit kupředu, ale já jsem se mu vytrhla.
"Chci, abys odešel. Hned." Dívala jsem se na něj a srdce mi bušilo.
V obličeji se mu zračila nerozhodnost. Sledovalo nás pět lidí. Zvedl obě ruce vzhůru, dlaněmi ven.
"Nebuď naštvaná, jo? Snažil jsem se tě varovat, že ta zeď bude studená a tvrdá. Nemůžu za to, žes to nemohla vydržet ještě pět minut." Hodil mi přes rameno mojí tašku na prádlo a řekl, "zavolej mi, až se uklidníš, krásko."
Plácl si s Joeim a odcházel směrem ke schodišti. Počkala jsem, dokud nezmizel za dveřmi.
Obličej jsem měla v jednom ohni a snažila se odemknout dveře od svého pokoje. Mezi tím za mnou Olivia velice nediskrétně zašeptala, "ach můj Bože, to to jako dělali na schodišti? V pátek měla na pokoji nějakýho úplně jinýho kluka. Zajímalo by mě, jestli zahejbala Kennedymu a to byl důvod, proč se s ní-"
Zavřela jsem dveře a sklouzla na podlahu, třásla jsem se. Po tvářích mi začaly stékat slzy a nemohla jsem popadnout dech. Chtěla jsem utéct pryč. Chtěla jsem jet domů. Chtěla jsem ignorovat to, že jsem dostala kopačky, to že jsem přišla o své sny i to že jsem se neustále cítila nezkušená a hloupá a neuměla se poprat se životem.
Tentokrát jsem Bucka oklamala, už dvakrát nedostal to, pro co si přišel, a věděla jsem, že už byl vytočenej. Byl populární, dobře vypadal a z toho, co jsem zaslechla, si mohl mezi holkama vybírat a hojně toho využíval. Nebyla jsem hezčí než holky, jako byla Olivia, které se mu samy vrhaly k nohám. Nebyl důvod, aby byl zaujatý zrovna mnou. Věděla jsem už z dřívějška, že Kennedy a Buck spolu soupeřili, ale nemohla jsem si vzpomenout proč. Něco se mezi nimi stalo hned po vstupu do bratrstva. Mohl mě obtěžovat kvůli sporům, které měli s mým bývalým? Kdyby si myslel, že se tím dostane Kennedymu pod kůži, tak by to pro něj byl dost dobrý důvod.
Chystala jsem se to vyklopit Erin. Bude zuřit, že jsem jí o tom neřekla. Děsila jsem se její reakce, ale už jsem neměla na výběr. Teď už ne.
Já: Potřebuju s tebou mluvit.
Erin: Taky s tebou potřebuju mluvit! Sejdem se po škole na pokoji.
"Jacqueline, ty si včera spala s Buckem?"
Zasyčela na mně Erin, když za sebou zabouchla dveře od našeho pokoje. Přišlo mi, že cítím, jak se mi z obličeje vytrácí barva. "Kde si to slyšela?"
Udělala zvuk - pshhh. "Kde jsem to neslyšela? Proč si mi to neřekla ráno na hodině astronomie? A proč proboha zrovna Buck? Jo, je sexy a tak, ale-"
"Já s ním nespala." Obtížně jsem polkla a oči se mi začínaly plnit slzami. "Nic takovýho jsem neudělala, Erin."
Zamrkala nad mým výrazem, ve třech krocích přešla pokoj a rozhodila ruce. "J. co se děje? Co se stalo?"
Posadila jsem se na svoji postel a ona si s vykulenýma očima sedla vedle mě.
"Já … musim ti něco říct."
"Dobře … poslouchám …"
Kde začít? Včerejším večerem? Nebo tím před dvěma týdny?
"Když jsem před pár týdny odcházela z té Halloweenské párty, Buck mně sledoval." Okusovala jsem si spodní ret, až dokud nezačal krvácet. Chuť krve mi vzpomínky na tu noc ještě zvýraznila a mně se nahrnula krev do tváří.
"Byl opilej. Strčil mě do mýho auta." Ztuhle jsem seděla a nutila se pokračovat, zatímco ona na mně zírala s otevřenou pusou.
"On co?" Pevněji mi stiskla ruku.
"Chtěl mně z-znásilnit-"
"Chtěl?"
Zavřela jsem oči a olízla si krev ze rtu. "Pak se z ničeho nic objevil Lucas a zastavil ho."
"No do prdele!"
V tichu, které následovalo, jsem oči konečně otevřela. Erin mi stále tiskla ruku a dívala se na ošoupaný koberec pod našima nohama.
"Věříš mi to?" Už jsem ty zatracený slzy nedokázala zastavit.
Naposledy jsem brečela - než se se mnou Kennedy rozešel - asi před rokem, když jsem si zlomila nohu na snowboardě. A před tím, když umřel náš starý pes, Cissie.
"Jacqueline, jak se můžeš - samozřejmě, že ti věřím! Co je to za otázku?" Dívala se na mně uraženě. "A jen tak mimochodem, proč si mi to sakra neřekla dřív? Protože sis myslela, že bych ti nevěřila?" Zachvěl se jí spodní ret, a její výraz se změnil z uraženého na zraněný.
"Chaz s Buckem jsou nejlepší přátelé, a já jsem si myslela, že bych se mu mohla … vyhýbat …"
"Jacqueline, tohle je přesně ten typ věcí, které si holky musejí říkat! Je mi u prdele, jestli byl opilej-"
"Je toho víc."
Seděla a v tichosti na mě zírala.
"Včera večer mě chytil na schodišti." Erin vyvalila oči a já zavrtěla hlavou.
"Nic se nestalo. Napálila jsem ho a přesvědčila ho, že půjdeme do našeho pokoje. Když jsme došli na chodbu, byli tu lidi a já mu řekla, aby odešel." Zakryla jsem si tváře dlaněmi a udusila vzlyk. "Mluvil tak, že to vyznělo, že jsme to dělali na schodišti. Olivia to všechno slyšela-"
"Zbytek je mi jasnej." Odpověděla Erin a chytila mně za ruce.
"Ta ukecaná děvka nemá žádný právo o nikom šířit pomluvy. Je mi ukradená. Ale buď ke mně upřímná J. Ublížil ti? Udělal ti něco?" Oči jí plály hněvem.
Zavrtěla jsem hlavou. "Ne. Jen mně vyděsil."
Povzdychla si, nakrčila čelo a přemýšlela.
"Počkat. Tak ten prolhanej bastard dostal na držku od Lucase, ne od bandičky bezdomovců?"
"Jo."
Na tváři se jí usadil bolestný výraz - poznala jsem jí to na očích.
"Proč si mi to neřekla, Jacqueline?"
Neznatelně jsem pokrčila rameny. "Já nevim. Mrzí mně to." Její odpovědí byl jen pevnější stisk. "A Lucas? Znala si ho už před tím?"
Opřela jsem se o ní, a hlavu si položila pod její bradu. "Ne, nikdy před tím jsem ho neviděla. Naše třída na ekonomiku je obrovská a já se nikdy po jiných klukách nedívala. Měla jsem Kennedyho." Podívala jsem se na své dlaně, které jsem měla složené v klíně. "Nebo jsem si alespoň myslela, že ho mám."
Erin mně sevřela pevněji. "Samozřejmě, že sis to myslela."