ZZK - 2. kapitola

Kapitola Druhá

(Protože někdy prostě potřebujete chlapský úhel pohledu)

Shade

"Seš hvězda," zamumlal jsem směrem k týpkovi, kterej se na mě koukal ze zrcadla a urovnal jsem uzel jeho černý kravaty. "Kurevsky hustá hvězda."

"Hele vole, s kym si to tam povidáš?" Do šatny přišel Chaz. Oprava. Do šatny si to nakráčel Chaz. Chaz se naparoval jako zakrslej kohout v naprosto každý místnosti, ve který se objevil. Bylo to neuvěřitelně votravný. Ale vzhledem k tomu, že si nějaký ženský vyžádaly společnost zrovna nás dvou, skejsli jsme tu pohromadě. Věděl jsem, že se mu to příčilo stejně, jako mě. Byl to kretén a já se modlil, abych tenhle večer přežil, aniž bych mu vyrazil zuby a prohnal mu je skrz ten jeho nafoukanej kohoutí krček.

Neodpověděl jsem mu a místo toho jsem svojí pozornost znova věnoval chlápkovi v zrcadle. Týpek, kterej se na mě díval zpátky, byl sebevědomej, sečtělej a pekelně sexy. V nažehlenym obleku se cejtil pohodlně a dokázal jakoukoli ženksou okouzlit natolik, že z ní samo spadalo spodní prádlo značky Victoria Secret.

Tohle byl Shade.

A Shade byl kurva hvězda.

"Seš hotovej?" Chaz na mě pozvedl obočí a netrpělivě vyčkával na mojí odpověď. "Kurva, trvá ti to, jak kdybys byl baba," zabručel si pro sebe. Podíval jsem se jeho směrem. Rozvaloval se na sametově rudý pohovce po mojí levici a krátkejma nohama nervózně bubnoval do jejích dřevěnejch nohou. Byl to prostě děsně votravnej skrček. Nedokázal jsem pochopit, co na něm ženský viděly.

Vedle něj ležel stříbrnej tác, ze kterýho si vzal mentolovej bonbón a hodil si ho do pusy. Dodržoval tim jedno z našich pravidel - Vždycky měj příjemnej dech, ale nikdy nežvejkej.

Šatna, ve který jsme se nacházeli, byla přepychová, tichá a svym dojmem měla uklidňovat. Většina mejch kolegů (a tenhle termín jsem myslel opravdu jen volně) se nepotřebovala uklidňovat. Tuhle práci dělali už nějakej ten čas a já jsem oproti nim byl pořád ještě zelenáč - ten nejmladší a nejnovější z celýho týmu. Pracoval jsem tu teprve šest měsíců, ale byl jsem tu každej víkend, což už dohromady dělalo dvacet čtyři víkendů plnejch randění. Tak jsme tomu tady řikali - randění.

Pousmál jsem se, protože randění na střední, ani na vejšce se s timhle nedalo srovnávat. Na mysl mi přišly vzpomínky na nejistě se tisknoucí těla v autech se zamlženejma okýnkama, který byly zaparkovaný v setmělejch uličkách, a skoro jsem se rozesmál. Můj život se definitivně posunul dál.

Od tý doby, co mi můj kamarád Adam řekl o týhle práci, se můj život změnil k lepšímu. Už jsem nemusel žebrat o prachy u svýho otce a řídit se za to jeho pravidlama. Díky tomu, že jsem vydělával opravdu HODNĚ peněz a přitom dělal práci, kterou jsem miloval, jsem si mohl pořídit, co se mi zamanulo. A to znamenalo, že jsem si nemusel udělat ten podělanej titul z ekonomiky, kterej po mě můj táta chtěl. To mně fakt netáhlo. Zatim jsem neměl ponětí o tom, co bych chtěl dělat, ale sakra určitě to nebyla žádná ekonomika.

Chlapík v zrcadle se na mě usmál. Byl sebejistej a připravenej. Měřil skoro metr devadesát a jeho tmavý vlasy byly moderně rozcuchaný. Prohrábl si je prstama a odhrnul si je z čela, aby vynikly jeho temně modrý oči. Některý ženský je nazývaly kobaltovejma - ať už je to kurva cokoli - ale ať je to cokoli, já jsem s nima byl spokojenej, protože jim se líbily.

"Můžem," prohlásil chlapík v zrcadle a já jsem se otočil směrem k Chazovi. Teď už ze mě byl Shade a Shade byl připravenej, ať už by se stalo cokoliv - cokoliv a kdekoliv. Cestou ven jsem si ještě vzal jednu mentolku. Byl jsem kurva hvězda.

Prošli jsme zadníma chodbama klubu Utopia, kterejma procházely pouze ty klientky, který si zaplatily nejvyšší ceny za služby Doprovodu. Neustále mě dokázal překvapovat fakt, že byly ženský ochotný platit tak obrovský částky za to, aby mohly mít sex s chlapem. Měl jsem tim na mysli - sakra, když to ženský chtěly, tak to vždycky dostaly, aniž by si za to musely platit.

A přesto, to tyhle ženský dělaly. Chtěly se mnou mít sex, kterej by nebyl spojenej s žádnejma závazkama a tak bez mrknutí oka vytasily svoje kreditky. Pak mi ochotně řekly, co přesně chtěly a věděly, že je za to nebudu odsuzovat - a to i přes to, že se tu odehrávaly prapodivně zvrhlý věci, o kterejch jsem do doby, než jsem tu začal pracovat, neměl nejmenší ponětí.

Upravil jsem si sako a pokračoval v chůzi podél řady zavřenejch dveří. Zpoza nich se nedalo naprosto nic zaslechnout. Dveře i zdi tu byly masivní z dobrejch důvodů - Utopia svým klientkám garantovala stoprocentní anonymitu. Ženy, který procházely těmahle chodbama, musely mít sametovej šátek přes oči, kterej si mohly sundat až ve chvíli, kdy byly v bezpečí za zavřenejma dveřma pokoje. Byl to způsob, jak ochránit identitu jich samotnejch, ale i těch, se kterejma by se tu mohly potkat.

Stěny zdejších chodeb byly rudý a byly polepený texturovanejma tapetama. Na zdech byly připevněný svícny, vyzařující diskrétní světlo, který utvářelo intimní atmosféru - i když to místní klientky nikdy nemohly vidět. Procházel jsem tudy s lehkostí u srdce. Teď už jsem byl Shade a Shade nebyl nikdy nervózní.

Došli jsme ke dveřím, který vedly do hlavní části klubu - do části Utopie, určený pro veřejnost. Bylo tam plno lidí, který se chtěli jen napít a zatancovat si. Na zápěstích jim v přítmí klubu svítily neonově zelený pásky, se kterejma na tanečním parketě působili jako pitomci. Vyhazovači, který stáli po obou stranách dveří, vedoucích do chodby, ze který jsme zrovna přišli, moc dobře věděli, že tam nesměj pustit nikoho se zelenym náramkem. Dovnitř se prostě nemohl dostat nikdo, kdo s sebou neměl Doprovod. Tečka. Tohle místo bylo skutečně exkluzivní. A díky tomu, jsem byl velice exkluzivní i já. Narovnal jsem se v ramenou.

Když jsem byl tady - uvnitř Utopie - choval jsem se jinak. Neznal jsem strach, neměl jsem žádný zábrany a byl jsem všema deseti pro cokoli. Byl jsem vždycky tvrdej a neustále připravenej. Za to mě přece platili.

Protáhli jsme se masama zpocenejch lidí a vyšli hlavníma dveřma klubu ven právě včas - z nablejskaný černý limuzíny zrovna vystupovaly dvě ženy. Nejdřív jsem neviděl nic jinýho, než štíhlý nohy jedný z nich. Ta, který ty nohy patřily, je nejdřív lehce roztáhla a pak teprve začala vystupovat. Úmyslně nám tak ukázala svůj obnaženej rozkrok.

Stylový.

Byla drobná a měla bledou pleť. Její vlasy byly překvapivě krátký a měly ohnivě rudou barvu. Už od pohledu byla bohatá a definitivně byla zvyklá bejt středem pozornosti. To jsem poznal okamžitě. Sice vypadala dobře, ale upřímně... mojí pozornost okamžitě upoutala překrásná žena, která z toho auta vystupovala hned za ní. Dobrej Bože.

Přesně ve chvílích jako byla tahle, jsem svojí práci skutečně, skutečně miloval. Natáhl jsem k ní ruku a pomohl jí vystoupit z auta. Na ženskou byla docela vysoká. Byla hezky štíhlá, ale přesto měla ženský boky a perfektní prsa. Měla na sobě kraťoučkou sukni a blůzu, která ukazovala její dokonalej dekolt.

Když mi oznámili, že klientce, která si mě pro dnešní večer zamluvila, bylo pětatřicet, tohle jsem rozhodně nečekal. Tahle žena měla pevnou figuru - rozhodně na sobě musela pracovat. Kolem ramen jí v loknách spadaly tmavě hnědý vlasy a ze způsobu, jakym se na mě dívala, jsem věděl, že tuhle noc budu dělat společnost právě jí. Děkuju ti, Bože.

"Jsi krásnější, než jsem si tě představoval," pronesl jsem. A myslel jsem to vážně. Okamžitě působila uvolněněji a na rtech se jí objevil malý úsměv. "Ty jsi Shade?" zeptala se mě tichým hlasem. Byla váhavá. Rozhodně se nechovala jako její po chvíli patrně těžko snesitelná kamarádka. Sehnul jsem se a políbil jí na hřbet ruky. To bylo další, z našich pravidel - Vždycky svojí společnici rozmazluj. Rozhodně si za to draze zaplatily. Usmála se na mě zrovna ve chvíli, kdy se světla z klubu rozsvítila.

"Ano, já jsem Shade," potvrdil jsem. "A ty musíš být Allison."

"Říkej mi Alli," odpověděla. Viděl jsem na ní, že byla nervózní. Další z našich pravidel bylo: Vždycky zařiď, aby se tvoje společnice cejtila dobře.

"Tak, Alli," oslovil jsem jí se sebevědomym úsměvem, "vítej do nejlepší noci svýho života."

Zářivě se na mě usmála, ale já z ní pořád cejtil nesmělost. Musel jsem přiznat, že to bylo roztomilý a nabídnul jsem jí rámě. "Můžeme?" zeptal jsem se. Přikývla, ale jemně stiskla rty. Rozhodně byla nervózní.

Když jsme směřovali ke klubu, naklonil jsem se k ní a rty se jí jemně otřel o citlivou kůži pod uchem. Voněla nějakym drahym parfémem, ale nedokázal jsem poznat, co to bylo. Ať už to bylo cokoli, vonělo to tak dobře, že jsem jí chtěl okamžitě olízat.

"Uvolni se," zašeptal jsem jí. "Dnešní večer si užiješ. Slibuju."

Vzhlídla ke mně a zadívala se na mě oříškově hnědejma očima. "O tom rozhodně nepochybuju."

Procházeli jsme neuvěřitelně hlučnym klubem a během cesty, kdy jsem nás navigoval skrz davy lidí, se Allisoniny prsty zlehka dotýkaly mojí ruky. Jakmile jsme se dostali k chodbě, která vedla do zadní části klubu, Chaz a její kamarádka se zastavili a on jí začal zavazovat oči. Zamávala na Allison a přes rameno na ni zavolala, "Užij si to, zlato!"

S šátkem v ruce jsem se otočil k Alli.

"Je to skutečně nezbytný?" zeptala se mě nejistě.

"Co?" zareagoval jsem. "Ten šátek?"

Přikývla a já jsem se postavil za její záda. Zlehka jsem jí špičkama prstů přejel po vrchní křivce prsou a ona zalapala po dechu. Naklonil jsem se k ní, abych jí mohl znovu zašeptat do ucha. "Věř mi. Bude se ti to líbit."

Pevně jsem jí zavázal šátek přes oči a chytil jí za ruku, abych si jí zahákl zpátky do rámě. Pak jsem si jí odvedl chodbami do našeho soukromého pokoje. Dnešní večer bude rozhodně zábavnej.